|
|
Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí
Bauerová, Dominika ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí" se zabývá půlročním vysíláním Rádia Podzemí z Českých Budějovic, které bylo jednou z prvních pirátských stanic v Československu. Cílem práce je představit období vysílání stanice, zasadit ho do historického kontextu postrevolučního éteru a ilustrovat na něm koncepty alternativních médií. Důraz je pak kladen na aspekty komunitních a pirátských médií a dále na transformaci média z pirátského na komerční rádio. Kvalitativní výzkum využívá ke sběru dat hloubkové rozhovory s několika zakládajícími členy. Získaná data analyzuje pomocí metody zakotvené teorie. Rádio Podzemí vykazovalo během své existence kombinaci prvků pirátských, komunitních i komerčních médií. Počátek vysílání stanice ilustroval silnou antisystémovou motivaci, která je příznačná pro pirátská média. S postupem času u stanice převládly prvky a hodnoty komunitního média, aby nakonec byly plně nahrazeny komerčním vedení stanice. Přínosem práce je doplnění dosavadního historického a mediálního výzkumu, který byl doposud Rádiu Podzemí věnován.
|
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
|
Transformace Rádia Svobodná Evropa po roce 1989 se zřetelem na působení paní Kamily Moučkové (případová studie)
Šalanská, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nastínit případnému čtenáři působení paní Kamily Moučkové v Rádiu Svobodná Evropa. Je žádoucí, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na danou problematiku. Z tohoto důvodu bakalářská práce obsahuje kapitolu podrobně popisující životní příběh paní Kamily Moučkové. Zároveň je v práci popsán vznik a vývoj Rádia Svobodná Evropa. Pozornost je zaměřena zejména na činnost československé a následně české redakce Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem ke skutečnosti, že paní Moučková do redakce Svobodné Evropy nastoupila až v porevolučním období, je nutné popsat i transformaci stanice v předmětném časovém úseku. Práce byla zpracována zejména metodou analýzy odborné literatury a pomocí dotazování bývalých kolegů paní Moučkové z Rádia Svobodná Evropa. Jmenovitě pana Radko Kubička a pana Petra Hartmana. Paní Moučková působila v Rádiu Svobodná Evropa téměř po celou dobu existence české redakce. Paní Moučková se podílela zejména na pořadu Události a názory. Na jejím případu, tak lze ukázat praktické vytváření jednoho z pořadů této ikonické rozhlasové stanice v pozdější fázi její existence.
|
|
| |
|
|
Rozhlasové vysílání československé exilové vlády a jeho instrumentalizace holocaustu v letech 1939-1945
Horáková, Denisa ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Rozhlasové vysílání československé exilové vlády a instrumentalizace holocaustu v letech 1939-1945" zkoumá instrumentalizaci holocaustu prostřednictvím rozhlasového vysílání československé exilové vlády v Londýně během druhé světové války. Práce je zasazena do kontextu exilových vlád a vývoje československé exilové vlády v Londýně až do jejího uznání světovými velmocemi. Text se taktéž opírá o vznik a fungování rozhlasového vysílání či o využití propagandy za druhé světové války. Nejdůležitější částí magisterské práce je ovšem vlastní analýza rozhlasového vysílání exilových politiků týkající se holocaustu. Vycházím zde z primárních zdrojů z Archivu Českého rozhlasu. V závěru shrnuji odpovědi na položené výzkumné otázky.
|
|
|
Radio Broadcasting as Role Model, Authority and Norm in Czech Musical Folklorism in the Second Half of the Twentieth Century
Vejvoda, Zdeněk
The presentation of Czech folk music in concerts and on stage from the 1950s to the 1990s is characterized by unprecedented dynamics, especially marked in the changing style of interpretation, now very different from the technologically imperfect recordings of Czech folk music made in authentic settings in the early 20th century. Much was done to the arrangement of folk songs and instrumental melodies, by amateurs as well as musicians with a professional training, who, it is important to note, maintained contact with the folklore movement in general, unlike in the pre-WWII times. Of crucial importance has been radio broadcasting and the exquisite works of leading composers affiliated with professional radio orchestras. In Bohemia, these personalities included Zdeněk Bláha, Zdeněk Lukáš, Jan Málek, Vladimír Baier, Jaroslav Krček and Josef Krček, to name but a few. In 1953, the regional studio of the Czechoslovak Radio saw the establishment of the Plzeň Folk Ensemble, recruiting players from the radio symphonic orchestra. The style of play of its prominent instrumentalists and the style of singing of a number of its solo members has, till the present day, been considered a role model for the interpretation of regional folklore.
|
|
| |
|
|
Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls)
Dolejšová, Kristýna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls) se zabývá odlišnostmi ve vysílání veřejnoprávní rozhlasové stanice Radiožurnál a komerční rozhlasové stanice Rádio Impuls. Výběr stanic nebyl náhodný. Radiožurnál zůstává podle Radioprojektu, oficiálního výzkumu poslechovosti realizovaného společnostmi MEDIAN a STEM/MARK, dlouhodobě nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu a patří mezi nejposlouchanější celoplošné stanice v České republice. Rádio Impuls je od začátku existence tohoto výzkumu nejposlouchanější celoplošnou stanicí u nás. Práce nezkoumá obecné rozdíly ve vysílání těchto dvou stanic, které jsou platné i pro další stanice Českého rozhlasu a ostatní komerční stanice. Místo toho se zabývá konkrétními odlišnostmi v jejich vysílání. Po úvodním zařazení zkoumaných stanic do kontextu mediálního systému v České republice, popisu jejich vzniku a současného formátu se další kapitoly zaměřují na jednotlivé rozdíly. Pozornost je věnována pořadům, zpravodajským relacím, vstupům moderátorů do vysílání a dvěma vybraným publicistickým pořadům - Ranní interview a Tři Impulsy na tělo. Poslední kapitola hodnotí zvukovou, lexikální, morfologickou a syntaktickou rovinu mluvených projevů moderátorů.
|
|
|
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
|
|
| |
host ::
RSS.